Cesta (dvanácti) statečných (16. 1. 2016)
Opět něco pro odvážné a statečné. Sobotní výprava do zimní krajiny, tentokráte na Ranč Stříbrné říčky. Pravá zima byla, sněhu někde taktéž a zábavy spousty...
Na nádraží se nás sešlo jen 10. Což byla škoda. Ale i v tak malém počtu jsme usedli do vlaku a vyrazili směr Komňátka. Cestou nesměl chybět pohled na "zakopanou ponorku" a její legendu. Ze zastávky až na Ranč bylo úkolem skupinek provádět nějakou tajnou činnost a zároveň zjišťovat, co dělají ostatní. Až u Kubíka s Tomem jsem na činnosti ostatních přišel. Tito dva ji prováděli opravdu tajně :-) .
Na Ranči zjišťuji, že ze všech účastníků jen 4 z nás toto místo znají, takže pro většinu premiéra. Tou dobou se k nám přidává Hříbě s Koňákem (Eliška s bráchou), kteří přešli přes kopec z Bratrušova. Prvním úkolem bylo rozdělat oheň na sněhu. Tato činnost se stala již tradiční a někteří už po pár minutách krásně "hořeli". Také si někteří vyzkoušeli rozdělat oheň pomocí křesadla. Pak již příprava vlastní stravy. Většinou polévky, jen Aidam měl zase něco extra :-D. Někteří vařili na ohni, jiní na vařiči buď samostatně nebo ve skupinkách. A zase to každý zvládl. Nikdo nehladověl. Po vydatném obědě došlo k velkým zimním hrám na sněhu. Nejprve přetlačovaná, pak přetahovaná. Vyzkoušeli jsme i běh důvěry a přímo u Ranče i pád důvěry. Nakonec jsme si zahráli trojnožku a před odchodem na zastávku jsme stihli i malou procházku po blízkém okolí. Eliška s braterm se znova vydávají přes kopec domů a my opačným směrem do Komňátky. Na zastávce při čekání na vlak hrajeme ještě 3:15 a pak již znaveně usedáme do vyhřátého vlaku. Cestou si povídáme příběhy a než jsme se se nadáli, konečná, vystupovat. Byla to povedná výprava a s ní i 12 statečných.
A kdo tu byl: Koudy s Aničkou, Anežka, Tomáš, Silva, Áďa s Aidamem, Kubíček, Vítek, Hříbě s Koňákem a já.
Autor:  vlacekVydáno: 19.1.2016 14:47 Přečteno: 1476x Hodnocení: 1 (hodnoceno 2x) |
Vaše hodnocení: |
Formát pro tisk